Minimalizace rizik

Madridské doporučení aneb ochrana zdraví osob ve vězení jako nezbytná součást veřejného zdraví

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Madridské doporučení aneb ochrana zdraví osob ve vězení jako nezbytná součást veřejného zdraví

11.12.2009 | Mgr. Barbara Janíková

Ochrana zdraví osob ve vězení je nezbytnou součástí veřejného zdraví. Tato slova uvozují tzv. Madridské doporučení-dokument adresovaný všem, kteří mohou změnit aktuální situaci v oblasti přenosných chorob ve věznicích.

Harm reduction ve vězení

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Harm reduction ve vězení

28.07.2006 |

Zavádění harm reduction do vězeňského prostředí patří mezi kontroverzní témata. Nicméně jak dokladují výsledky zahraničních výzkumů, může harm reduction ve vězeňském prostředí výrazně přispět k omezení šíření nakažlivých chorob, jako je HIV/AIDS či hepatitida C. Ochrana veřejného zdraví na jedné straně a rovný přístup k prostředkům ochrany proti HIV a hepatitidě C pro vězněné na straně druhé jsou dvěma hlavními argumenty pro úvahy směrem k systémovému zavedení harm reduction do prostředí věznic.

Motivační práce v předléčebném poradenství

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Motivační práce v předléčebném poradenství

28.07.2006 |

Nedílnou součástí předléčebného poradenství s uživateli návykových látek je práce s motivací klienta. Miller a Rollnick (2002) přistupují k motivaci jako k něčemu, co by se dalo popsat jako stav připravenosti nebo touhy po ní. Tento přístup jim umožňuje s motivací nakládat jako s něčím, co je dynamické, co se mění a co lze tedy i ovlivňovat.

Práce s ambivalencí v poradenském procesu

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Práce s ambivalencí v poradenském procesu

14.07.2006 |

Váhání a rozhodování mezi dvěma či více variantami patří do běžného života každého z nás. Většina z nás stála ve svém životě nejednou před takovýmto rozhodováním a potýkala se s rozporuplnými myšlenkami či pocity. Pro lidi, kteří se ve svém životě potýkají se závislostí, platí toto dvojnásob. Terapeut často bývá hned v úvodních sezeních svědkem vnitřních rozporů, s nimiž klient bojuje. Říká si o pomoc, ale současně bagatelizuje vážnost své situace. Váhá, zda se vydat na cestu, která jej odvede z prostředí drog, přestože z pohledu terapeuta je vhodnost takové volby zcela evidentní.

Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog

13.07.2006 |

Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence zneužívání návykových látek. Jedná se o zařízení tzv. prvního kontaktu s klientem. Podoba a průběh prvního kontaktu jsou velmi zásadní, protože mohou velmi výrazně ovlivnit vytváření klientova postoje k dalším zařízením v systému péče o uživatele drog. V praxi to znamená, že pokud se klient při své první návštěvě nízkoprahového zařízení setká s nedostatkem respektu či pochopení ze strany personálu, může to být také na dlouhou dobu jeho poslední návštěva v zařízení obdobného typu. Zvyšuje se tak riziko, že klient nebude v kontaktu s žádným zařízením, což může vést k tomu, že se bude při užívání návykových látek chovat rizikově a ohrožovat tak sebe i své okolí. Je proto velmi žádoucí, aby v nízkoprahových zařízeních pracovali zkušení odborníci, kteří jsou vedle znalostí vybaveni i dobrými komunikačními dovednostmi.

Principy motivačního rozhovoru

Minimalizace rizik | Informace z adiktologie

Principy motivačního rozhovoru

12.07.2006 |

Motivační rozhovor je speciální metodou, která se při práci s uživateli návykových látek ukazuje jako metoda velmi účinná. Jedná se o metodu, která je zvlášť vhodná u lidí, jejichž vztah k případné změně lze popsat jako ambivalentní. Motivační rozhovor „…pomáhá lidem poznat svůj existující nebo blížící se problém a něco s ním udělat“ (Miller, Rolnick, 2002). Motivační rozhovor je zaměřen právě na práci s ambivalencí, napomáhá ji překonat a umožňuje tak klientovi učinit první kroky ke změně. Terapeut nepřijímá roli experta, ale ponechává odpovědnost za změnu na klientovi. Motivační rozhovor tedy uplatňuje spíše podporující než donucovací postupy. Cílem je vytvořit ve vztahu s klientem pozitivní atmosféru, která napomůže posílení klientových vnitřních motivačních zdrojů. Výsledná změna je pak způsobena namísto vnějších motivačních faktorů proměnou klientova postoje a jeho rozhodnutí.