Nelátkové závislosti

10.08.2014

Závislost na sexu

Zveřejnil: Mgr. Jaroslav Vacek | Poslední úprava: 10.08.2014

Již v roce 1886 popsal Krafft-Ebing ve své knize Psychopathia Sexualis princip sexuální závislosti: „kompulsivní sexuální chování, při němž je sexuální touha osoby abnormálně zvýšena a tato osoba myslí pouze na sexuální potěšení, nezajímá se o žádné jiné záležitosti ve svém životě než o sex, sleduje pouze sexuální uspokojení bez ohledu na to, jaký to má dopad na její život, bez ohledu na morální normy a právní následky. Toto chování ústí do impulsivního, neuspokojitelného vyhledávání sexuálního potěšení“ (Birchard, 2011, p. 158). Nadměrnou sexuální touhu Krafft-Ebing nazývá hyperesthesia, a považuje ji doslova za hroznou pohromu – eine furchtbare Geißel (1912, p. 61).

O hypersexualitě (F52.7 dle MKN-10), nadměrné sexuální apetenci projevující se v myšlení i v chování, která může být nepříjemně prožívána jak muži, tak ženami, se jako o závislosti na sexu zmiňuje jako jeden z prvních Orford (1978). Hypersexualitě dominuje příliš rozvinutý sexuální pud (v páru relativně, z hlediska jednotlivce subjektivně), který je charakterizován zvýšenou erotickou fantazií a podnikavostí, frustrací z nedostatečně pociťovaného sexuálního uspokojení, iniciováním a vyhledáváním častých sexuálních kontaktů, příp. vyhledáváním nových sexuálních partnerů. Neustálé zabývání se sexem, vysoká promiskuita či excesivní onanismus mohou přinášet objektivní problémy i subjektivní nepohodu, o závislosti na sexu lze hovořit v případě ztráty kontroly nad svým chováním, neúspěšné snahy omezit či přerušit sexuální excesy, přehlížení ostatních stránek života a při výskytu přímých negativních následků; sex se pro postiženého jedince stává primární zvládací strategií, potřeba sexu narůstá a její potlačování je nezvladatelné (Hughes, 2010). Carnes (1983) závislost na sexu popisuje jednoduše jako patologický vztah jedince k sexu, v němž sexuální chování hraje roli drogy měnící náladu. Na jedné straně přináší sex závislé osobě blaho a uspokojení, ale na druhé straně vede k pocitům studu, zavržení, odcizení, samoty a úzkosti. 
Odhadnout výskyt závislosti na sexu je v porovnání s ostatními formami návykového chování snad ještě obtížnější, neboť závislé sexuální chování může podléhat dvojité stigmatizaci. Hypersexualita se navíc relativně často vyskytuje jako symptom jiného duševního onemocnění (bipolární afektivní poruchy či organického poškození mozku) a v těchto případech ji tedy nelze považovat za syndrom, ať už o ní uvažujeme jako o závislosti či jako o poruše pudů.
V průzkumu sexuálního chování reprezentativního vzorku české populace v roce 2008 uvedlo 20 % žen i mužů, že někdy v životě trpěli sexuální poruchou, přičemž shodně 13 % žen a mužů uvedlo, že mají sexuální problémy aktuálně (Zvěřina, 2012). Nadměrnou sexuální potřebu uvádí 24 % mužů a 18 % žen s dysfunkcí, což z hlediska četnosti odpovídá u mužů čtvrté a u žen až šesté nejčastější sexuální poruše. Celkově tedy může být celoživotní prevalence potenciální sexuální závislosti 4,8 % u mužů a 3,6 % u žen. Dle ÚZIS (2012) se na některou sexuální dysfunkci (F52) v roce 2011 v ČR ambulantně léčilo 10 497 pacientů (7 427 mužů a 3 070 žen), z toho 3 647 nově evidovaných. Žádná podrobnější data nejsou vzhledem k neexistenci výzkumu speciálně zaměřeného na prevalenci sexuální závislosti pro českou populaci k dispozici. Na základě zahraničních prevalenčních studií (zejm. z USA a Velké Británie) je výskyt závislosti na sexu nejčastěji odhadován v rozmezí 3-6 % dospělé populace (Sussman et al., 2011).

Použitá literatura:

Birchard, Thaddeus. (2011). Sexual Addiction and the Paraphilias. Sexual Addiction & Compulsivity, 18(3), 157-187. doi: 10.1080/10720162.2011.606674
Carnes, P. (1983). The sexual addiction. Minneapolis: CompCare Publications.
Hughes, B. (2010). Understanding 'sexual addiction' in clinical practice. Wcpcg 2010, 5, 915-919. doi: DOI 10.1016/j.sbspro.2010.07.210
Krafft-Ebing, Richard von. (1912). Psychopathia Sexualis. In A. Fuchs (Series Ed.) Retrieved from http://commons.wikimedia.org/wiki/Krafft-Ebing_Psychopathia_Sexualis
Orford, J. (1978). Hypersexuality - Implications for a Theory of Dependence. British Journal of Addiction, 73(3), 299-310.
Sussman, S., Lisha, N., & Griffiths, M. (2011). Prevalence of the Addictions: A Problem of the Majority or the Minority? Evaluation & the Health Professions, 34(1), 3-56. doi: Doi 10.1177/0163278710380124
ÚZIS. (2012). Zdravotnická ročenka České republiky 2011. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Zvěřina, J. (2012). Terapie sexuálních dysfunkcí. Postgraduální medicína, 13(1), 65-71.

 


Nahoru
Závislost na sexu Ilustrační foto © Chrisharvey | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet