Nelátkové závislosti

09.04.2014

Technologické závislosti

Zveřejnil: Mgr. Jaroslav Vacek | Poslední úprava: 09.04.2014

Již v polovině minulého století byla popsána závislost na televizi (Kubey & Czikszentmihalyi, 2002; Meerloo, 1954), fenomén problémového používání informačních technologií je pak diskutován od konce osmdesátých let, kdy vyšla kniha Computer Addiction? A study of computer dependency (Shotton, 1989). Už v roce 1979 byly popsány abstinenční příznaky při odloučení od počítače a z nich byla odvozena existence závislosti na počítačích (Rushby, 1979). Pojem závislost na internetu poprvé použil newyorský psychiatr Ivan Goldberg v roce 1995, a ačkoliv zamýšlel svůj text, který popisoval i diagnostická kritéria této nové duševní nemoci, jako vtip pro pobavení online komunity, název i popis poruchy se vžily (Suler, 1998). V roce 1996 popsala fenomén závislostního chování na internetu z klinického hlediska americká psycholožka Kimberly S. Young (1998). Stále více pozornosti se v posledních letech věnuje závislosti na mobilních telefonech (Park, 2005), a specificky také závislosti na textových (SMS) zprávách (Hassanzadeh & Rezaei, 2011). Suler (2004) používá pro závislost na počítačích, internetu, videohrách nebo mobilních telefonech souhrnné označení závislost na kyberprostoru.

Skupinu poruch týkajících se excesivní interakce člověka s moderními informačními, komunikačními či audiovizuálními technologiemi lze souhrnně označit jako technologické závislosti. Takové označení je vhodné i vzhledem k tomu, že funkční rozdíly mezi jednotlivými technologiemi a přístroji se stírají: v mobilním telefonu lze sledovat televizi, v televizi je dostupný internet, počítač umožňuje hraní her i telefonování, herní konzole se mohou připojit na internet a umožňují sledovat filmy atd. Volně dle Davise (2001) lze technologickou závislost definovat jako takové chování člověka v interakci s technologií, které je 1) nezvladatelné; 2) obtěžující, ubírající příliš mnoho času nebo vedoucí k problémům ve vztazích, v práci nebo dalších oblastech života; a 3) není přítomno výhradně během manických nebo hypomanických epizod. Specifické negativní dopady technologických závislostí souvisí zejména s jednostrannou zátěží organizmu a pohlcením virtuální realitou (nedostatek pohybu, zanedbávání osobní hygieny a výživy, změna cirkadiálního rytmu, substituce reálných vztahů virtuálními, virtuální svět jako vztažný rámec pro sebepojetí).

Z této skupiny poruch je největšímu odbornému zájmu podrobena závislost na internetu, podrobněji viz např.. Závislostní potenciál média je spatřován zejména v interaktivitě konkrétních aplikací (Chou, Condron, & Belland, 2005), což dokládá i jedna z navrhovaných klasifikací závislosti na internetu do tří subtypů podle typu aktivity (Block, 2008): závislost na online hrách, závislost na kybersexu a závislost na online komunikaci (email, chat). Třetí skupinu bychom mohli v současnosti rozšířit o závislost na online sociálních sítích, např. Facebook® (Kuss & Griffiths, 2011). Výskyt závislosti na internetu byl výzkumně sledován na různých populacích mnoha odlišnými diagnostickými nástroji, a proto výsledky značně variují, prevalence se pohybuje v rozmezí od 0,3 % do 38 % (Vondráčková Holcnerová, Vacek, & Košatecká, 2009), přičemž nejvyšší je u mladších věkových skupin. Z výzkumu realizovaného v roce 2008 na reprezentativním vzorku české populace vyplývá, že rozvinuté závislostní chování ve vztahu k internetu lze pozorovat u 3,4 % nediferencované populace a dalších 3,7 % je závislostí ohroženo (Šmahel, Vondráčková, Blinka, & Godoy-Etcheverry, 2009). V této studii představovaly nejvíce ohroženou skupinu děti ve věku 12-15 let, z nichž téměř čtvrtina (23 %) buď rozvinuté závislostní chování na internetu přímo vykazuje (8 %) nebo je jím ohrožena (15 %).

Použitá literatura:

Block, J. J. (2008). Issues for DSM-V: Internet addiction. American Journal of Psychiatry, 165(3), 306-307. doi: DOI 10.1176/appi.ajp.2007.07101556
Davis, R. A. (2001). A cognitive-behavioral model of pathological Internet use. Computers in Human Behavior, 17(2), 187-195. doi: Doi 10.1016/S0747-5632(00)00041-8
Hassanzadeh, Ramazan, & Rezaei, Abbas. (2011). Effect of Sex, Course and Age on SMS Addiction in Students. Middle-East Journal of Scientific Research, 10(5), 619-625.
Chou, C., Condron, L., & Belland, J. C. (2005). A review of the research on Internet addiction. Educational Psychology Review, 17(4), 363-388. doi: DOI 10.1007/s10648-005-8138-1
Kubey, R., & Czikszentmihalyi, M. (2002). Television addiction is no mere metaphor. Scientific American, 286(2), 74-80.
Kuss, D. J., & Griffiths, M. D. (2011). Online Social Networking and Addiction-A Review of the Psychological Literature. International Journal of Environmental Research and Public Health, 8(9), 3528-3552. doi: DOI 10.3390/ijerph8093528
Meerloo, J. A. M. (1954). Television Addiction and Reactive Apathy. Journal of Nervous and Mental Disease, 120(3-4), 290-291. doi: Doi 10.1097/00005053-195412030-00018
Park, Woong Ki. (2005). Mobile phone addiction. In R. Ling & P. E. Pedersen (Eds.), Mobile Communications: Re-negotiation of the Social Sphere (pp. 253-272). London: Springer.
Rushby, Nicholas John. (1979). An introduction to educational computing. London: Croom Helm.
Shotton, Margaret A. (1989). Computer addiction? A study of computer dependency. London; New York: Taylor & Francis.
Suler, John. (1998). Internet Addiction Support Group. Is There Truth in Jest? The Psychology of Cyberspace. Retrieved 25. 5. 2013, from http://users.rider.edu/~suler/psycyber/supportgp.html
Suler, John. (2004). Computer and cyberspace “addiction”. International Journal of Applied Psychoanalytic Studies, 1(4), 359-362. doi: 10.1002/aps.90
Šmahel, David, Vondráčková, Petra, Blinka, Lukáš, & Godoy-Etcheverry, Sergio. (2009). Comparing Addictive Behavior on the Internet in the Czech Republic, Chile and Sweden. In G. Cardoso, A. Cheong & J. Cole (Eds.), World Wide Internet: Changing Societies, Economies and Cultures (pp. 544-582). Macao: University of Macau.
Vondráčková Holcnerová, P., Vacek, J., & Košatecká, Z. (2009). Závislostní chování na internetu a jeho léčba. Česká a slovenská psychiatrie, 105(6-8), 281-289.
Young, Kimberly S. (1998). Internet addiction: The emergence of a new clinical disorder. CyberPsychology & Behavior, 1(3), 237-244.


Nahoru
Technologické závislosti Ilustrační foto © Freds | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet