Svépomocné systémy

02.12.2013

Svépomocné systémy v české adiktologii

Zveřejnil: Mgr. Lenka Šťastná Ph.D. | Poslední úprava: 02.12.2013

Nejstarší dochované zmínky o svépomocných aktivitách na historickém území České republiky sahají do prvních dvou dekád druhé poloviny 19. století v regionu Královéhradecka. Velmi zajímavé pak jsou nálezy několika zajímavých publikací a přednášek předních osobností politického a společenského života na počátku 20. století, ještě před začátkem první světové války (včetně zapojení pozdějšího prezidenta Československa Tomáše G. Masaryka), podporujících svépomocné aktivity a otevřeně vyjadřujících sympatie k takovéto činnosti, včetně apelu na jejich morální a etický rozměr.

Historický kontext poválečného vývoje svépomocných skupin působících v tehdejším Československu se pochopitelně díky únorovým událostem roku 1948 liší od sousedních zemí, jako jsou Rakousko, Německo nebo Polsko. Zčásti v důsledku právě poměrů v komunistickém režimu byl celkový rámec pro fungování svépomocných skupin jiný, ačkoli svůj podíl na odlišnostech měla právě již zmíněná hluboká tradice svépomocných skupin. Užívání alkoholu bylo pro totalitní režim něčím „těžko přijatelným“. Problematika závislosti na alkoholu však byla díky epidemiologické situaci více méně akceptována, což umožnilo vznik původního modelu „kvazisvépomocných“ skupin vedených, resp. podporovaných odborníky na léčbu závislostí. Spolupráce s těmito skupinami byla tolerována a později i cíleně systémově podporována. Není bez zajímavosti, že např. aktivita KLUS (Klub lidí usilujících o abstinenci) vznikla ještě o několik měsíců dříve (přesně 5. února 1948) než nejstarší specializované oddělení pro léčbu závislostí U Apolináře právě v historicky pohnutém roce 1948. Situace v oblasti prevence a léčby užívání nelegálních drog byla mnohem horší, neboť oficiálně žádný drogový problém neexistoval. Po pádu komunistického režimu musely tyto intervence začít téměř od nuly. Podobně tomu bylo v případě svépomocných aktivit. Do té doby více méně nelegální svépomoc uživatelům drog, mající téměř charakter protirežimních aktivit, dostala prostor pro další rozvoj v 90. letech 20. století. Nicméně dodnes je v České republice patrný menší vliv svépomocných principů a současné léčebné programy do značné míry stále ovlivňuje expertní model.

 

Literatura

Gabrhelík, R., Miovský, M. (2011). History of Self-help and 'Quasi-Self-Help' Groups in the Czech Republic: Development and Current Situation in the Institutional Context of Drug Services. [Reprinted from Gabrhelik, R., Miovsky, M. (2009). History of Self-help and 'Quasi-Self-Help' Groups in the Czech Republic: Development and Current Situation in the Institutional Context of Drug Services. Journal of Groups in Addiction & Recovery, (4)137–158.] Adiktologie, 11(2), 100–112.

 


Nahoru
Svépomocné systémy v české adiktologii Ilustrační foto © Paulius Gvildys | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet