Léčba a následná péče

06.12.2013

Popis sítě služeb následné péče

Zveřejnil: Mgr. et Mgr. Amalie Pavlovská | Poslední úprava: 06.12.2013

V rámci projektu NETAD (CZ. 1.07/2.4.00/17.0111), spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR byly vytvořeny popisy sítí vybraných adiktologických služeb. Na tomto místě bude popsána síť služeb následné péče.

První část textu tvoří souhrn poznatků o následné péči z tuzemské (především ze Standardů) i zahraniční literatury, výchozím zdrojem pro statistická data prezentovaná v části druhé bylo Sčítání adiktologických služeb 2012, jež proběhlo ke dni 20. 6. 2012. Konkrétní data, která jsou v následujícím textu prezentována, byla získána od 17 poskytovatelů, kteří své služby v průzkumu identifikovali jako následnou péči.

Kompletní text naleznete v příloze tohoto článku. Veškeré podrobné a nejucelenější informace nejen o sítích, ale celkově o přehledu adiktologických služeb naleznete v dokumentu „Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice“, jež naleznete taktéž na webových stránkách adiktologie: http://adiktologie.cz/cz/articles/detail/172/4383/Koncepce-site-specializovanych-adiktologickych-sluzeb-v-Ceske-republice.

Vymezení

Následná péče tvoří poslední fázi procesu změny závislého, patří sem tedy všechny intervence, které se již navozené změny snaží udržet. Ambulantní doléčovací programy, jako samostatný článek v procesu léčby závislostí, jsou tvořeny několika typy základních programů (viz níže).

Pojem následná péče je mnohdy zaměňován s termínem doléčování. Dle literatury spočívá samotné doléčování zejména v posilování a podpoře abstinence po absolvované léčbě. Nerad (1998, in Dvořák, 2003b) navíc rozlišuje ještě pojem sociální rehabilitace, kterým označuje zvládnutí aspektů práce a bydlení. Cílem sociální rehabilitace je (re)integrace závislého do společnosti prostřednictvím (znovu)nabytých sociálních a profesních dovedností a podpůrného sociálního prostředí a vztahů, doplňuje tedy doléčování samotné (Dvořák, 2003b). Společně s doléčováním by sociální rehabilitace mohla tvořit komplex služeb následné péče. Z praxe však vychází ještě odlišné pojetí odrážející zejména znění Standardů odborné způsobilosti. Ve standardu doléčovacích programů jsou jako doléčování označeny výhradně strukturované programy (skupinová a individuální terapie, rozdělení do fází, struktura dne), jež mohou být propojeny s chráněným bydlením či zaměstnáním. Oproti tomu jako následnou péči je potom možné označit jakékoli další programy, které navazují na léčbu či abstinenci klienta, ale nenaplňují požadavky Standardů (např. 1x týdně individuální konzultace s terapeutem/lékařem, samostatné bydlení bez nutnosti docházet do doléčovacího zařízení apod.)

Následnou péči vymezuje také zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Poskytované služby

Jádrem a páteří všech služeb následné péče je doléčovací program, bez jehož existence nelze smysluplně provozovat žádný z následujících programů, které v takovém případě není možné považovat za součást doléčování dle Standardů. Dalšími programy jsou chráněné bydlení/byty a chráněné/podporované zaměstnání.

Cílová skupina

Cílovou populací pro doléčovací programy jsou abstinující osoby s anamnézou závislosti na návykových látkách (legálních i nelegálních) nebo problematikou patologického hráčství s doporučenou minimální dobou abstinence 3 měsíce (RVKPP, 2004, Libra et al., 2012). Z této skupiny je možné vymezit některé specifické podskupiny klientů, pro něž vznikají speciální programy, a to především matky s dětmi či osoby po propuštění z výkonu trestu.

Významnou cílovou skupinou doléčovacích programů jsou také rodinní příslušníci a blízcí uživatelů návykových látek.

Cíle

Společným cílem všech služeb následné péče i doléčování je pomoci klientovi po ukončené léčbě či po několikaměsíční abstinenci překlenout období přechodu zpět do normálního života a připravit jej na problémy s tím spojené. Dále sem patří cíl udržet změny v životním stylu a chování dosažené v léčbě. Cílem je tedy naplnění slova integrace. Tento cíl musí programy naplňovat, aby je bylo možné označit za doléčovací programy dle Standardů.

Další cíle zahrnují podporu a udržení abstinence klienta, která však již nemusí být primárním cílem, přibyly cíle dosažení spokojenosti a zvýšení kvality života klienta (Kalina et al., 2008).

 


Nahoru
Popis sítě služeb následné péče Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet