Léčba a následná péče

03.06.2014

Kognitivní funkce u uživatelů drog a souvislost s řízením dopravního prostředku

Zveřejnil: Mgr. Lenka Šťastná Ph.D. | Poslední úprava: 03.06.2014

Užívání legálních a ilegálních drog v silniční dopravě a jeho vliv na dopravní nehodovost je komplexní fenomén. Dopravní nehodovost je veřejně zdravotní, bezpečnostní a ekonomický problém, na jehož řešení se podílejí intervence v oblasti prevence i represe a zákonné regulace. Mezi nejčastěji kladené otázky tak patří míra ovlivnění schopnosti bezpečně ovládat motorové vozidlo po užití různých drog nebo jejich kombinací a riziko vzniku dopravních nehod, zranění či úmrtí při nich pod vlivem drog.

—Alkohol

Alkohol ovlivňuje psychomotorickou koordinaci, přenášení a dělení pozornosti, udržení pozornosti a komplexní reakční čas. Pokud jde o řízení, ovlivňuje schopnost řídit i v nízkých hladinách: pomalejší reakce, zvýšená chybovost, mírné kognitivní deficity oproti kontrolní skupině bez alkoholu. —Zvyšuje pravděpodobnost jak dopravní nehody, tak závažnost zranění při nehodách. —Přesto existují studie, které tvrdí, že vliv koncentrace etanolu v krvi do hodnoty 0,2 g/kg na riziko dopravní nehody je nejasný a neprokázaný. —Problematická je kombinace s některými léky, ta může potencovat negativní účinky alkoholu (např. benzodiazepiny).

—Vliv etanolu podle jeho koncentrace v krvi: —

  • 0,2 až 0,5 g/kg: Prokazatelné zhoršení schopnosti řídit, přibývá tendence riskovat, roste nepřiměřená sebedůvěra, zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla a odhadnout vzdálenosti, řidič si neuvědomuje svůj stav a naopak má sklon se přeceňovat a riskovat. —
  • 0,5 až 0,8 g/kg: Pronikavé prodloužení reakčního času, roste přeceňování vlastních schopností, oči se obtížně přizpůsobují přechodu ze světla do tmy a naopak, horší se vnímání barev (červená), zhoršuje se schopnost soustředění, poruchy rovnováhy, které mají praktický význam zejména u motocyklistů a cyklistů, zhoršuje se odhad vzdálenosti.—
  • 0,8 až 1,2, g/kg: Zhoršení schopnosti vnímat okraje zorného pole (tunelové vidění), přibývá další zhoršování soustředění, další prodloužení reakčního času, roste bezohlednost při řízení.
  • —1,2 a více g/kg: Další snížení schopnosti řídit, poruchy soustředění, prodloužení reakčního času, další úbytek rovnováhy i nekritičnosti, zhoršení schopnosti orientace, i velmi zkušený řidič se může dopustit hrubých chyb, např. sešlápnutí plynu místo brzdy.

—Studie na simulátorech prokázaly ovlivnění reakčního času potřebného k zabrzdění, zvýšenou frekvenci srážek, reaktivitu a kontrolu jízdního pruhu, narušená schopnost plánovat, rozhodovat se, agresivitu a sklon riskovat.

Konopné látky

—Ovlivnění schopnosti řídit závisí na množství užitého THC – narušení jsou tím větší, čím je úkol složitější a náročnější na udržení pozornosti. —Pravidelní uživatelé vykazují menší narušení než rekreační uživatelé (fyziologická tolerance, naučené kompenzační chování). —Účinky THC jsou podobné jako účinky 0,07-0,1 % alkoholu v krvi (studie na laboratorních simulátorech). —Maximální narušení jsou pozorována 20-40 minut po užití, přetrvávají i 2,5 hodiny po užití: prodloužení reakčního času a zvýšená chybovost v krizových situacích, snížení pozornosti, narušení dělení pozornosti, bezstarostnost, snížená schopnost udržet trajektorii (střední čáru) a sledovat dráhu, narušení motorické koordinace. Negativní dopady mohou být kompenzovány snížením rychlosti. —Uživatelé konopných látek mají lepší sebereflexi, tudíž jsou více opatrní a méně inklinují k riskování na silnici než uživatelé alkoholu. —Při dopravních nehodách je nejčastější právě kombinace konopných látek s alkoholem.

Konopné látky versus alkohol

  • —Vliv na schopnosti související s řízením závisí na užité dávce, účinky konopných drog mnohem více než alkoholu závisí také na získané toleranci, způsobu kouření, absorbování THC a množství aktivních látek.
  • —Škodlivé účinky konopí závisí na užitém množství a výrazněji se při řízení projevují ve vysoce automatizovaných funkcích než při komplexních úkolech, které vyžadují vědomou kontrolu, zatímco alkohol se projevuje opačně.
  • —Uživatelé konopí mají tendenci během řízení efektivně kompenzovat nedostatky používáním různých behaviorálních strategií.—Kombinace alkoholu s konopím eliminuje schopnost efektivně použít kompenzační strategie.
  • —Řidiči pod vlivem alkoholu podceňují kognitivní deficity, zatímco uživatelé konopí mají tendenci tato narušení nadhodnocovat a následně tedy použijí kompenzační strategie.
  • —Neprůkazné jsou výsledky epidemiologických studií zaměřených na zkoumání toho, zda konopné drogy zvyšují riziko dopravních nehod, zatímco pokud jde o alkohol, panuje shoda v názoru, že zvyšuje riziko dopravních nehod.
  • —Riziko pod vlivem alkoholu a konopí je vyšší (znásobeno) než riziko pod vlivem pouze jedné z těchto dvou drog.
  • —Dlouhodobí uživatelé konopí vykazují menší narušení způsobená jak alkoholem, tak konopím než rekreační uživatelé.

 

Stimulancia (amfetamin, kokain, extáze)

—Účinky stimulancií na řízení se liší podle toho, v jaké fázi po užití se jedinec nachází (bezprostředně po užití, později, abstinenční syndrom). —Účinky také závisí na užitém množství, způsobu užití, frekvenci užívání a na době od posledního užití.

Mezi účinky související s řízením patří: problémy v motorické oblasti, snížení pozornosti a soustředění se na řízení, zrychlení reakčního času, impulzivní reakce, narušená psychomotorická koordinace, riskování, agresivita, rychlá jízda, vybočování z jízdního pruhu a ze silnice, vlnkovitá jízda, časté jsou kolize ve velké rychlosti.

Opioidy

Vliv opioidů užívaných pro zvládání bolesti —byl zkoumán za použití různých metodologií. —Žádná studie neprokázala vliv užívání opioidů na snížení schopnosti řídit. Není ale jasné, zda tato zjištění mohou být aplikována na pacienty trpící bolestí a dlouhodobě užívající opioidy. Lze tedy říci, že opioidy užívané pro zvládání bolesti neovlivňují neuropsychologický výkon, výkon ale může výrazně narušit bolest a funkční narušení.

—Užívání heroinu —způsobuje: narušení prostorové orientace, deficity ve schopnosti přenášet pozornost, zpomalení reflexů, prodloužení reakčního času, podcenění rizikových situací. —Zcela neschopni řízení jsou řidiči při syndromu z odnětí. —Pacienti metadonové substituce —vykazují minimální narušení.

Sedativa (antidepresiva, anxiolytika, např. benzodiazepiny)

—Užívání sedativ má za následek: snížení pozornosti, sníženou ostražitost, zpomalení reakcí (nárůst reakčního času), narušení psychomotorické koordinace, nNarušení exekutivních funkcí, útlum, ospalost až spánek, problémy s udržením vozidla v dráze, řídí buď příliš rychle, nebo pomalu, problémy s řízením se podle dopravních signálů a značek, velkým problémem zůstává nedostatečné poučení pacienta o nežádoucích účincích medikace.

Literatura

—Miovský, M. (Ed.). (2006). Kognitivní deficity způsobené užíváním návykových látek. In M. Preiss, & H. Kučerová. Neuropsychologie v psychiatrii (145-188). Praha: Grada. —

Vorlová, K., & Mravčík, V. (2008). Drogy a řízení. Zaostřeno na drogy, 2, 1-12.


Nahoru
Kognitivní funkce u uživatelů drog a souvislost s řízením dopravního prostředku Ilustrační foto © Xposeld | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet