Léčba a následná péče

01.10.2014

Kognitivně behaviorální terapie závislosti na internetu

Zveřejnil: PhDr. Petra Vondráčková Ph.D. | Poslední úprava: 01.10.2014

Kognitivně behaviorální terapie (dále jen KBT) vnímá závislost na internetu jako naučený způsob chování a myšlení, kterým se lidé ve svém životě naučili zvládat nadměrný stres a naplňovat potřeby. Jinými slovy lze závislost na internetu klasifikovat jako maladaptivní strategii zvládání stresu (Hall & Parsons, 2001; Wieland, 2005).

KBT je založena na předpokladu, že myšlení ovlivňuje chování. Klienti jsou terapeuty obecně vedeni ke sledování vlastního myšlení a identifikaci těch myšlenek, které spouští závislostní pocity a vedou k závislostnímu chování, a zároveň také k tomu, aby si osvojili nové zvládací strategie stresu a chování, jakým by zabránili závislostnímu chování (Hall & Parsons, 2001). Léčebné programy obvykle trvají od dvou týdnů (Chulmo, Yulia, Choong, & Hea Young, 2011) do 3 měsíců (van Rooij, Zinn, Schoenmakers, & van de Mheen, 2012) a počtem sezení pohybující se mezi 8 sezeními (Du, Jiang, & Vance, 2010) až 20 sezeními (Zhu et al., 2012). Hlavním průkopníkem v této oblasti je Kimberley Young, která vydala mnoho publikací popisující specifika kognitivně behaviorálního přístupu u závislosti na internetu. Zatím nejlépe svoje poznatky zformulovala do léčebného modelu závislosti na internetu CBT-IA (Young, 2011). Efektivita tohoto přístupu byla výzkumnými studiemi opakovaně potvrzena (Du et al., 2010; Li & Wang, 2013; van Rooij et al., 2012; Young, 2007). Základní intervence se daří zařadit do dvou základních oblastí: změna chování a změna myšlení. Před samotnými změnami chování a myšlení je důležité provést funkční analýzu závislostního chování, tedy jeho zmapování a porozumění jeho funkce v životě klienta. Klienti dostanou za úkol si zaznamenat datum a čas, který strávili závislostním chování, včetně popisu událostí, které mu předcházely a které ho následovaly.

Změna chování

V dalším kroku pak terapeut s klientem na základě těchto informací naplánují změnu chování/vzorců užívání internetu. Cílem je přerušení dosavadních vzorců chování spojených s nadměrným používáním internetu. V praxi to znamená například to, že když je klient zvyklý trávit čas u internetu především o víkendu, doporučuje se naplánovat používání internetu hlavně ve všední den nebo když je zvyklý trávit čas ráno, naplánovat používání internetu odpoledne. Vedle praktikování opaku je klientovi doporučeno, aby si stanovil přesný počet hodin a přesné časy, které bude trávit na internetu. V naplánovaném časovém rozvrhu se doporučuje, aby období strávená na internetu byla častější ale po kratší dobu. To napomáhá klientovi vyhnout se bažení či odvykacím syndromům a zároveň získat používání internetu pod kontrolu (Young, 2007, 2011). Young dále doporučuje podrobné zmapování klientových činností, které v souvislosti se závislostní na internetu zanedbával. Účelem je znovu obnovit činnosti, které jsou pro něj zdrojem příjemných pocitů a které nahradí ztracené příjemné zážitky spojené s používáním internetu.

Změna myšlení

Těžištěm druhé oblasti je změna myšlení. Zde se terapeut s klientem snaží identifikovat jeho maladaptivní myšlenky, které spouští a udržují závislostní chování a nahradit je adaptivními myšlenkami. Davis (2001) rozděluje maladaptivní myšlenky do dvou základních skupin: myšlenky o sobě a myšlenky o světě. Nejčastějšími ruminačními maladaptivními myšlenkami o sobě, které mohou vést ke vzniku a udržení problémového užívání internetu, je sebepochybování, sebepodceňování a negativního sebehodnocení. Při rozvinutém problémovém užívání internetu se k nim přidávají i myšlenky ruminačního charakteru týkající vlastního užívání internetu, které pak působí jako udržující faktory závislostního chování. Davis, Flett, and Besser (2002) a Mai et al. (2012) rozdělují tři základní dimenze maladaptivních myšlenek: sociální komfort (kognitivní přesvědčení, že člověk se ve virtuální realitě cítí sociálně schopnější než v reálném světě), odvedení pozornosti (maladaptivní představa, že schováním se ve virtuálním světě povede k úlevě od tlaků v reálném životě) a seberealizace (představa, že ve virtuálním světě si člověk naplní svoji potřebu úspěchu/seberealizaci).

Twohig and Crosby (2010) publikovali studií sledující využití nového terapeutického přístupu, který spadá do třetí vlny kognitivně behaviorální terapie: terapii závazku a přijetí (Acceptance and Commitment therapy), a který se liší od klasické KBT tím, že místo změny myšlenek, pocitů či vjemů, terapeutové zaměřují pozornost na to, aby se lidé naučili si těchto prožitků všímat a přijímat je, a tím si zvýšili svoji psychologickou flexibilitu.

Prevence relapsu

Součástí KB přístupu je i prevence relapsu. Ačkoliv v dostupné literatuře zaměřené na léčbu závislosti na internetu zatím prevence relapsu nebyla zmíněna, je to tak významný přístup k léčbě závislostí, který stojí za to tu zmínit. Relaps je častým problémem, který se objeví u mnoha osob během a po léčbě závislostního chování, tedy i závislosti na internetu (Kwon, 2011; Miller, Rollnick, & Vrtbovská, 2004) Autoři tohoto přístupu Marlatt a Gordon popsali model relapsu pomocí detailní klasifikace faktorů a situací, které mohou přispět nebo předcházejí objevení se relapsu (Kalina, 2013; Wanigaratne, Wallace, Pullin, Keaney, & Farmer, 2008). Předpokladem tohoto přístupu je, že k relapsu vedou jednak

a) skryté příčiny jako nevyvážený životní styl, nutkání (relativně náhlý impuls pustit se do užívání alkoholu) nebo bažení (subjektivní touha prožít účinky nebo důsledky pití alkoholu),

b) okamžité příčiny jako jsou pozitivní nebo negativní emociální situace, prostředí nebo situace v mezilidských vztazích (Wanigaratne et al., 2008)

Při prevenci relapsu se nejprve začíná identifikací emočních stavů a situací, které jsou potenciálně spojené s relapsem. Dále se terapeut zaměřuje na popis klientových individuálních odpovědí na tyto skutečnosti a také mapuje faktory životního stylu, které zvyšují pravděpodobnost, že se klient ocitne v těchto situacích. Na základě podrobnějšího prozkoumání těchto oblastí je klient veden k tomu, aby změnil způsob přemýšlení a chování, a tím snížil pravděpodobnost relapsu. Ke změně se využívají postupy zaměřeny na oblast tréninku dovedností, změny určitých myšlenkových procesů a vyvážení životního stylu (Kalina, 2013; Wanigaratne et al., 2008).

Použitá literatura

Davis, R. A. (2001). A cognitive-behavioral model of pathological Internet use. Computers in Human Behavior, 17(2), 187-195. doi: Doi 10.1016/S0747-5632(00)00041-8

Davis, R. A., Flett, G. L., & Besser, A. (2002). Validation of a new scale for measuring problematic Internet use: Implications for pre-employment screening. Cyberpsychology & Behavior, 5(4), 331-345. doi: Doi 10.1089/109493102760275581

Du, Y. S., Jiang, W., & Vance, A. (2010). Longer term effect of randomized, controlled group cognitive behavioural therapy for Internet addiction in adolescent students in Shanghai. Aust N Z J Psychiatry, 44(2), 129-134. doi: 10.3109/00048670903282725

Hall, A. S., & Parsons, J. (2001). Internet addiction: College student case study using best practices in cognitive behavior therapy. Journal of mental health counseling, 23(4), 312-327.

Chulmo, K., Yulia, W., Choong, C. L., & Hea Young, O. (2011). Internet-Addicted Kids and South Korean Government Efforts: Boot-Camp Case. CyberPsychology, Behavior & Social Networking, 14(6), 391-394. doi: 10.1089/cyber.2009.0331

Kalina, K. (2013). Psychoterapeutické systémy a jejich uplantnění v adiktologii. Praha: Grada.

Kwon, J. H. (2011). Toward the prevention of adolescent internet addiction. In N. G. d. A. K. S. Young (Ed.), Internet addiction: A handbook and guide to evaluation and treatment (pp. 223-243). New Jersey: Wiley.

Li, H., & Wang, S. (2013). The role of cognitive distortion in online game addiction among Chinese adolescents. Children & Youth Services Review, 35(9), 1468-1475. doi: 10.1016/j.childyouth.2013.05.021

Mai, Y. J., Hu, J. P., Yan, Z., Zhen, S. J., Wang, S. J., & Zhang, W. (2012). Structure and function of maladaptive cognitions in Pathological Internet Use among Chinese adolescents. Computers in Human Behavior, 28(6), 2376-2386. doi: DOI 10.1016/j.chb.2012.07.009

Marco, C., & Chóliz, M. (2014). Tratamiento cognitivo-conductual de la adiccion a videojuegos de rol online: fundamentos de propuesta de tratamiento y estudio de caso. Anales de Psicología, 30(1), 46-55. doi: http://dx.doi.org/10.6018/analesps.30.1.150851

Miller, W. R., Rollnick, S., & Vrtbovská, P. (2004). Motivační rozhovory: příprava lidí ke změně závislého chování: Sdružení SCAN.

Twohig, M. P., & Crosby, J. M. (2010). Acceptance and Commitment Therapy as a Treatment for Problematic Internet Pornography Viewing. Behavior Therapy, 41(3), 285-295.

van Rooij, A. J., Zinn, M. F., Schoenmakers, T. M., & van de Mheen, D. (2012). Treating Internet Addiction With Cognitive-Behavioral Therapy: A Thematic Analysis of the Experiences of Therapists. International Journal of Mental Health and Addiction, 10(1), 69-82. doi: DOI 10.1007/s11469-010-9295-0

Wanigaratne, S., Wallace, W., Pullin, J., Keaney, F., & Farmer, R. (2008). Prevence relapsu pro závislá chování - manuál terapeuta. Praha: Centrum adiktologie.

Wieland, D. M. (2005). Computer addiction: Implications for nursing psychotherapy practice. Perspectives in Psychiatric Care, 41(4), 153-161. doi: DOI 10.1111/j.1744-6163.2005.00038.x

Young, K. S. (2007). Cognitive behavior therapy with Internet addicts: Treatment outcomes and implications. Cyberpsychology & Behavior, 10(5), 671-679. doi: DOI 10.1089/cpb.2007.9971

Young, K. S. (2011). CBT-IA: The First Treatment Model for Internet Addiction. Journal of Cognitive Psychotherapy, 25(4), 304-312. doi: 10.1891/0889-8391.25.4.304

Zhu, T. M., Li, H., Jin, R. J., Zheng, Z., Luo, Y., Ye, H., & Zhu, H. M. (2012). Effects of electroacupuncture combined psycho-intervention on cognitive function and event-related potentials P300 and mismatch negativity in patients with internet addiction. Chin J Integr Med, 18(2), 146-151. doi: 10.1007/s11655-012-0990-5

 


Nahoru
Kognitivně behaviorální terapie závislosti na internetu Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet