1. lékařská fakultaUniverzita KarlovaVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
zouharova 12.12.2024

Analýza dokumentů jako evaluační nástroj

 

Analýza dokumentů může být jednoduchou metodou použitelnou ve školním prostředí samotnými pedagogy. Ve školním prostředí je možné provádět např. analýzu školní dokumentace (např. žákovská knížka, třídní kniha, záznamy z výchovných komisí, záznamy četnosti výskytu rizikového chování a zkoumání běžných záznamů jako např. slohové práce žáků např. na témata, která byla součástí preventivního programu atd). Z těchto dokumentů lze zjistit např. výskyt daného rizikového chování, prospěch dětí, docházku do školy, agresivní projevy žáků atd.. Data získaná analýzou dokumentů mohou vést pedagoga k potřebě realizovat či zajistit pro dané třídy preventivní program. Opakovaným sledováním dokumentace je možné získat informace o účinnosti dané intervence (např. zda se snížil výskyt rizikového chování, zlepšila docházka, prospěch žáka apod.).

Je vhodné tuto metodu doplnit o další metody. Například při zjišťování míry záškoláctví vyhledáváme data ve školní dokumentaci, zároveň informace můžeme doplnit např. rozhovorem s učiteli, rodiči a žáky. Můžeme tak zjistit odpovědi nejen na výskyt záškoláctví (kolik žáků má nadměrný počet neomluvených absencí), ale např. i zjistit, jaký je vztah mezi záškoláctvím dětí a situací v jejich rodině.

Informace získané ze studia školní dokumentace můžeme doplnit také např. přezkoumáním lokálních a národních dat (např. o výskytu daného rizikového chování, příkladem může být studie ESPAD) a následným srovnáním těchto dat s našimi školními daty.

Obecné výhody a nevýhody využití analýzy dokumentů

Výhody:

  • metoda je jednoduchá, systematická,
  • je univerzální (lze ji uplatnit na prakticky jakýkoli soubor textových dat),
  • lze ji využívat zejména tam, kde již anebo doposud není možné či účinné uplatňovat jiné metody zkoumání.

Nevýhody:

  • nesprávně provedené interpretace získaných informací – pozor na předběžné a nepodložené závěry – nutnost ověření a triangulace dat (získávat data z více různých zdrojů či více výzkumníky).

Literatura:

Dvořáková, I. (2010). Obsahová analýza / formální obsahová analýza /kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 2, 95, ISSN 1801-8807.

Scherer, H. (2004). Úvod do metody obsahové analýzy. In Schulz, W., Reifová, I. a kol., Analýza obsahu mediálních sdělení. UK Praha: Karolinum, 29-50.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu.Praha: Grada.

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

 

počet zobrazení: 3290 poslední aktualizace: zouharova, 12.12.2024
Hodnocení: (hodnotil 1 uživatel) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.