Díky multidisciplinaritě, širokému záběru a variabilnosti témat prolínajících se v adiktologii, jsou v tomto oboru zastoupeny také další profese/kvalifikace, u nichž je rovněž potřebné (u některých povinné) další průběžné vzdělávání. Podmínky pro celoživotní vzdělávání u vybraných profesí/kvalifikací naleznete stručně níže.
Nelékařská zdravotnická povolání upravuje zákon č. 96/2004, Sb.
O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče jednotlivých profesí pojednává zákon č. 96/2004 Sb., který zároveň podle §53 ukládá povinnost celoživotně se vzdělávat. Celoživotní vzdělávání může mít podobu kvalifikačního kursu, specializačního kursu, certifikovaného kursu, přípravného kursu ke studiu, mezinárodní zkoušky nebo dalšího vzdělávání. Vzdělávací programy poskytují zařízení akreditovaná MZČR nejméně na dobu určitou odpovídající délce trvání kursu.
Podmínky dalšího vzdělávání lékařských profesí upravuje zákon č. 95/2004 Sb.Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti vykonávající zdravotnické povolání se celoživotně vzdělávají. Celoživotní vzdělávání je dle zákona definováno jako průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu
Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména:
Celoživotní vzdělávání organizují a pořádají zejména ministerstvo, vysoké školy připravující studenty k výkonu zdravotnického povolání, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora a odborné lékařské společnosti ve spolupráci s akreditovanými vzdělávacími zařízeními, zdravotnickými zařízeními, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení. Každý pořadatel tohoto vzdělávání vydává účastníkům potvrzení o účasti na školicí akci.
Všeobecnými předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou: způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost (zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, § 110). Odbornou způsobilostí je míněno získání příslušného vzdělání a to v konkrétních studijních oborech:
Pokud někdo pracuje jako sociální pracovník a nemá požadovanou kvalifikaci, s účinností od 1. 1. 2007 ji musí doplnit:
Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků je povinné ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., § 111. Jelikož nelze odbornost sociálních pracovníků trvale odvozovat pouze od splnění kvalifikačních předpokladů, je uzákoněno také další povinné vzdělávání, čímž by mělo být zaručeno trvalé zvyšování odbornosti a kompetencí sociálních pracovníků. Účelem je tak zajistit růst efektivity jejich práce a celého systému sociálních služeb a sociální pomoci. Cílem celoživotního vzdělávání je obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace.
Další vzdělávání se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené MPSV ČR na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob. Formy dalšího vzdělávání podle §111 odst. 3 zákona o sociálních službách jsou:
Povinnost dalšího vzdělávání se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci nebo pracovníci v sociálních službách. Podle novely zákona o sociálních službách je povinné další vzdělávání od roku 2010 stanoveno 24 vzdělávacích hodin za kalendářní rok.
Legální rámec, který by stanovoval povinnost psychologů se vzdělávat, zatím neexistuje. V ČR existuje několik psychologických asociací v závislosti na dané specializaci. Informace o nich podává Unie psychologických asociací ČR. Pokud vykonávají profesi školního psychologa, jsou bráni jako pegagogičtí pracovníci a vztahují se na ně poždavky na CŽV stejné jako u pedagogů. Pokud pracují jako kliničtí psychologové v rámci výkonu nelékařské profese ve zdravotnictví, vztahují se na něj požadavky na CŽV definované v zákoně 96/2004 Sb.
Nároky na celoživotní vzdělávání probačních úředníků stanovuje zákon č. 257/2000 Sb. o probační a mediační službě. Úředníci a asistenti jsou povinni se dále vzdělávat a prohlubovat si své odborné znalosti. Rozsah a obsah kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut Probační a mediační služby. Webový portál Ministerstva spravedlnosti poskytuje také informace o projektu Systém dalšího, specifického vzdělávání pracovníků Probačně mediační služby ČR.
Systém vzdělávání v resortu Ministerstva vnitra ČR zahrnuje:
1) Kvalifikační přípravu, která obsahuje:
a) Studium k získání stupně (a oboru) vzdělání (§ 19 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“)) - splnění kvalifikačního požadavku vzdělání stanoveného v § 7 služebního zákona, který poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání.
b) Studium k získání zaměření vzdělání (§ 19 odst. 4 služebního zákona) - odborné studium určené k doplnění odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon služební činnosti, nebo studium v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon služby.
c) Studium k získání dalšího odborného požadavku (§ 19 odst. 5 služebního zákona) - jedním z kvalifikačních kurzů je i základní odborná příprava (dále jen „ZOP“), jejíž součástí je i jazyková příprava, dalším odborným požadavkem se rozumí požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro každé služební místo systemizované v policii.
d) Studium ve specializační přípravě, která poskytuje kvalifikaci k vybraným činnostem (§ 45 odst. 2 písm. b) služebního zákona) - jedná se o získání způsobilosti nezbytné pro vykonávání specifické služební činnosti, které pro služební místo přímo nevyplývají z katalogu činností v policii (Nařízení vlády č. 104/2005 Sb.) a vykonává je pouze ten policista, který je určen z rozhodnutí služebního funkcionáře podle individuálních potřeb a dispozic (např. školení).
2) Další odbornou přípravu, která zahrnuje i služební přípravu.
3) Přípravu na vykonání služební zkoušky.
4) Systém manažerského vzdělávání.
Dle zákona č. 563/2004 je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče.
Přímou pedagogickou činnost vykonává:
Celoživotní vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje zákon č. 563/2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a v něm konkrétně § 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků.
1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.
2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu rozumí též její získání nebo rozšíření.
Existují 3 druhy dalšího vzdělávání:
1/ Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
2/ Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
Obsah těchto kursů je postupně specifikován v metodických materiálech MŠMT.
3/ Studium k prohlubování odborné kvalifikace
Pedagogický pracovník si může prohlubovat odbornou kvalifikaci průběžným vzděláváním. Průběžné vzdělávání je zaměřeno na teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. Jeho obsahem jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky a oborových didaktik, nové poznatky z vědních, technických a uměleckých oborů, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků.
Má zejména formu účasti na kursu a semináři. Délka trvání činí nejméně 4 vyučovací hodiny. Vyhláška stanovuje i délku trvání jednotlivých druhů vzdělávání. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů a studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů se ukončuje závěrečnou zkouškou a u většiny z programů navíc obhajobou závěrečné písemné práce. Úspěšní absolventi všech programů dalšího vzdělávání získávají doklad ve formě osvědčení vydaného institucí, která vzdělávání pořádala.
Zdroje informací:
Krušinská, K. (2008). Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků ve státní správě České republiky se zaměřením na supervizi. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociální práce.
Krejčí, D. (2010). Celoživotní vzdělávání příslušníků Policie České republiky. Diplomová práce. Universita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Brno: Institut mezioborových studií.
www.zkola.cz