ASSIST je první komplexní screeningovou metodou, která se vztahuje na většinu psychoaktivních látek, včetně tzv. designer drugs. Poskytovatelé zdravotní péče díky němu mohou zjišťovat míru rizik souvisejících s každou návykovou látkou, kterou dotazovaný užívá.

Ke stanovení diagnózy ADHD u dospělých je podle diagnostické klasifiace DSM-IV určující, stanovit přítomnost symptomů ADHD v dětství, stejně jako v dospělosti. Nejdůležitějšími podmínkami ke stanovení diagnózy je, že ADHD symptomy se začaly objevovat v dětství a následně se po celý život až do chvíle současné evaluace projevovaly charakteristické znaky. Symptomy musí být doprovázeny klinicky signifiantní nebo psychosociální dysfunkcí ve dvou nebo více oblastech života. ADHD u dospělých je celoživotní poruchou, která propukla v dětství, proto je nutné defiovat symptomy, vývoj a příslušnou úroveň dysfunkce mimo jiné pomocí retrospektivního interview o chování v dětství. Pokud je to možné, musí být informace, které poskytl pacient, doplněny o informace od osoby, která pacienta znala jako dítě (většinou rodiče nebo blízcí příbuzní).

V rámci projektu spolku ANANAS, Pedagogicko – psychologické poradny Brno a spolkových zemí Dolní Rakousko, Tirolsko a Štýrsko za podpory Evropské unie byla vyvinuta multidimenzionální diagnostická pomůcka k odhadování míry rizika nebezpečí a zanedbávání u dětí a mládeže.

Klima školní třídy je sociálním, skupinovým jevem, který je vytvářen svými tvůrci a současně na ně zpětně působí. Představuje trvalejší sociální a emocionální naladění žáků ve třídě, které tvoří a prožívají žáci a učitelé v interakci (Lašek, 2001). Jednou z metod zkoumání klimatu školní třídy je dotazník KLIT. Byl vytvořen specificky v českých podmínkách a je vhodný pro použití ve vyšších ročnících základních škol a pro střední školy.

Layova škála prokrastinace pro studenty (Procrastionation Scale for Student Populations) je přepracovanou verzí jeho Škály obecné prokrastinace. Jedná se o sebeposuzovací škálu o 20 položkách, která slouží k hodnocení vysokoškolských studentů a jejich patologického odkládání akademických povinností. Respondent sám sebe hodnotí na 5bodové škále. K dispozici je česká verze dotazníku včetně vyhodnocení.

Metoda sociometrie je způsob zkoumání neformální struktury a dynamiky skupiny (např. školní třídy), mezilidských vztahů a postojů, vzájemných sympatií a antipatií členů skupiny, sociopreferenčních vztahů. K tomu využívá různé sociometrické a psychometrické techniky (Kohoutek, 2009). Sociometrická měření jsou nezbytnou součástí skupinové diagnostiky. O (třídním) kolektivu umožňují získat značné množství přehledných a ucelených informací. Metodu vytvořil americký psychiatr rumunského původu Jacob Levy Moreno.

V původním významu jde o klasickou školní pomůcku, která se využívá jako nástroj hodnocení žáků, zjišťuje obecnou míru informovanosti či postojů cílové skupiny. Ve školním prostředí jsou aplikovány jednotlivě a obvykle po dokončení určité části výukových osnov, předpokládá se, že na začátku žáci o tématu nic nevědí, následně studují a poté prokazují dosažené znalosti.

Zpětná vazba je nástrojem používaným v běžné komunikaci, v zaměstnání, ale také v primární prevenci, jakožto odezva na poskytovaný preventivní program. Slouží zejména k získání odezvy na program, umožňuje cílové skupině vyjádřit svůj názor a realizátorům tak přináší velmi užitečné informace, jak program upravit či vylepšit.

Dotazník o 26 položkách, které respondent sám hodnotí na 4bodové škále. Tento nástroj je vhodný pro screeningové šetření i diagnostiku, napomáhá k vyhodnocení míry závažnosti problémů souvisejících s užíváním internetu. Je jednoduchý na administraci i vyhodnocení.

14. října 2011 byl Národním institutem pro zneužívání alkoholu a alkoholismus patřící mezi Národní instituty zdraví představen nový nástroj pro testování dětí a teenagerů na užívání alkoholu.

Program SOCIOKLIMA je pedagogický nástroj určený pro běžnou praxi ve školách, je nenáročný na čas, místo, administraci i realizaci. Program SOCIOKLIMA umožňuje porozumět dění ve třídě, projevům chování některých žáků. Po dokončení poskytuje okamžitou optimální míru informací ve výstupu, který nabízí doporučení a směr další práce jak s jednotlivci, tak s celou třídou.

Drogový screening je součástí preventivní prohlídky, kterou dítě či dospívající absolvuje u pediatra 1x za 2 roky. Dotazník využívaný v současné době vyplňuje lékař. V případě, že vyjde s pozitivním výsledkem, využívá se další nástroj, a to „dotazník závislosti“ založený na MKN-10, popisující závislost pro všechny věkové kategorie. Alternativně k němu lze použít adaptaci dotazníku CRAFFT, který byl vyvinut především pro dospívající. V zahraničí je odzkoušen (Knight, 2002) a používán. Na základě výsledku krátkého zhodnocení pediatr posoudí, o jaký stupeň užívání návykové látky se u pacienta může jednat.

NÚOV realizující projekt Cesta ke kvalitě (plným názvem „Autoevaluace - vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení") vytvořil webový portál evaluačních nástrojů určených k bezplatnému využívání školami.

Evropský index závažnosti návykového chování (EuropASI) je evropskou verzí nástroje Index závažnosti závislosti. Jedná se o multidimenzionální, klinický a výzkumný nástroj pro diagnostickou evaluaci a hodnocení změny v klientově stavu a výstupech léčby. Nástroj předpokládá, že léčba uživatelů návykových látek je schopna zacílit všechny problémy, které mohou přispívat k a/nebo vycházet z užívání drog.

Dotazník slouží k identifikaci problémových oblastí života dospívajícího a posouzení závažnosti těchto problémů. Na základě vyhodnocení dotazníku lze lépe porozumět potřebám jednotlivce a efektivně tak naplánovat léčebný proces. Dotazník lze také použít pro identifikaci rizikových oblastí, na které by mělo být nasměrováno preventivní působení.

Dotazník byl vyvinut počátkem 80. let (1982) Skinnerem a jeho spolupracovníky s cílem rychlého vyhodnocení závažnosti závislosti na alkoholu (dle diagnostických kritérií DSM-IV). Dotazník obsahuje 25 položek mapujících spektrum alkoholového odvykacího syndromu, narušenou kontrolu nad pitím, uvědomování si nutkání pít, zvýšenou toleranci alkoholu a chování zaměřené na vyhledávání příležitostí napít se.

Nástroj je revidovanou verzí dotazníku pro zhodnocení závislosti na nikotinu, jelikož vychází z původních 114 položek. CDS mapuje jednotlivé složky závislosti: nutkání kouřit, abstinenční symptomy, ztrátu kontroly, změněné vnímání času, snížený zájem o jiné aktivity a užívání přes vědomí rizika; vyjma tolerance, kterou dotazník neměří. Dotazník může představovat účinnou a jednoduchou pomoc při zhodnocení míry závislosti na nikotinu, cigaretách u dospělých kuřáků (Králíková, 2003, 2004).

Původními autory nástroje byli Dr. Henry Lesieur a Dr. Sheila Blume, kteří dotazník sestavili za účelem identifikování klientů s vážnými problémy s hraním mezi léčenými uživateli drog. Postupem času se začal tento dotazník používat také obecně pro diagnostiku patologického hráčství. Nástroj obsahuje 16 položek založených na diagnostických kritériích DSM-III pro patologické hráčství, které jsou definovány jako časté, opakované epizody hráčství dominující v životě jedince a vedoucí k poškození sociálních, pracovních, materiálních a rodinných hodnot a k zadlužení (viz Smolík, 2002).

Škála závažnosti závislosti (Severity of Dependence Scale, SDS) je dotazník o pěti položkách, který poskytuje informaci o závažnosti závislosti na návykových látkách (specificky na opioidech). Každá z 5 položek skóruje na čtyřbodové škále (0-3). Konečné skóre získáme součtem hodnocení všech položek. Čím vyšší skóre, tím vyšší stupeň závislosti

Fagerströmův test nikotinové závislosti je dotazník užívaný za účelem posouzení závažnosti závislosti na nikotinu (cigaretách). Dotazník je zaměřen na frekvenci kouření, množství vykouřených cigaret a na další okolnosti související s kouřením.

Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu (AUDIT), je krátký screeningový dotazník zaměřující se na včasnou detekci osob s rizikovou konzumací alkoholu. Hlavním cílem dotazníku je rychlé rozpoznání osob s nebezpečnou a škodlivou konzumací alkoholu, popřípadě se závislostí na alkoholu. Byl vyvinut v 80. letech Světovou zdravotnickou organizací.

Dotazník CAGE byl původně vyvinutý pro lékaře ke screeningovému zjištění problémů s alkoholem. Jeho používání se velmi rozšířilo především poté, co vedle písemné formy dotazníku lékaři začali používat těchto otázek také během diagnostického rozhovoru.

Dotazník ESPAD používaný v rámci Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) se zaměřuje na zjišťování postojů a zkušeností 16letých a 18letých studentů s tabákem, alkoholem a nelegálními návykovými látkami.

Screeningová metoda SURPS měří čtyři základní osobností charakteristiky, které mohou sloužit jako prediktory rizikového chování u adolescentů. Dotazník je součástí uceleného intervenčního systému s názvem PREVENTURE (Conrod a Stewart).

Jedná se o původní dotazník, který mapuje problémy klienta závislého na návykových látkách a snaží se posílit motivaci klienta k překonání návykové nemoci.

BBV-TRAQ je standardizovaný dotazník zaměřený na posouzení rizikového chování injekčních uživatelů drog. BBV-TRAQ se zaměřuje na zmapování rizikového chování při injekční aplikaci, na sexuálně rizikové chování a na další formy chování rizikového pro přenos VHB, VHC a HIV.

Dotazník RAND 36 – Item Health Survey (SF 36) je široce používaným nástrojem ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím. Dotazník byl navržen k použití v klinické praxi - screeningu jednotlivých pacientů, výzkumu a monitorování kvality života specifických a obecných populací. Obecně je dotazník SF 36 citlivý ke všem zdravotním problémům fyzického charakteru a k celkovému duševnímu zdraví. Dotazník je použitelný ke zjištění kvality života u širokého spektra onemocnění např. pro schizofrenii, rakovinu prsu, deprese, astma, poruchy nálady a úzkostné stavy, syndrom karpálního tunelu a mnohé další.

Schwartzova škála hodnocení terapie je krátká a jednoduchá škála, která byla vytvořena pro měření efektivity psychiatrické léčby. Tato škála je obecným nástrojem, který je vhodný pro posouzení klientů s různými psychiatrickými diagnózami. Překlad do českého jazyka a standardizaci nástroje pro českou populaci provedlo Psychiatrické centrum Praha.

Maudsley Addiction Profile (MAP) je krátký dotazník, který byl vytvořen na základě strukturovaného rozhovoru používaného v rámci výzkumné studie NTORS (National Treatment Outcome Research Study). MAP je určený k výzkumným účelům, a to konkrétně pro posuzování výsledků léčby. Dotazník pokrývá 4 základní oblasti: užívání drog, rizikové chování, fyzické a psychologické zdraví a osobní/sociální fungování.

Kvalita života se v současné době používá pro hodnocení zdravotních a sociálních intervencí u širokého spektra onemocnění a nepříznivých životních okolností. Světová zdravotnická organizace vyvinula dotazník zaměřený právě na měření kvality života WHOQOL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment) a jeho zkrácenou verzi WHOQOL-BREF.