Informace pro uživatele
Autor: Lašek, J.
Popis: Tato metoda se snaží postihnout tři prvky klimatu školní třídy: suportivní(podpůrné) klima, kde žáci popisují vztahy ke třídě a mezi spolužáky, míru kooperace a soudržnosti, motivaci k negativnímu školnímu výkonu, vyjadřující míru zájmu nebo nezájmu žáků o školu, tendenci nevynikat, vyhýbat se neúspěchům apod. Poslední třetí prvek je sebeprosazení, který představuje tendenci k individualizaci výkonu, ale i spoléhání na sebe, nižší míru kooperace, touhu vyniknout.
Účel/použití: Dotazník o 27 otázkách slouží k měření školního klimatu. V praxi ho mohou vhodně využívat nejen pedagogové. Dotazník má v záhlaví uvedené instrukce pro jeho vyplnění. Žák u každého výroku zakroužkuje číselnou hodnotu, která nejlépe odpovídá jeho názoru na něj, na škále silně souhlasím, mírně souhlasím, mírně nesouhlasím až silně nesouhlasím.
Pomocí této metody se může učitel seznámit se třídou, může sledovat postoje žáků ve třídě, rozdíly mezi dívkami a chlapci apod. Taktéž se může zaměřit na charakteristiky jednotlivých žáků.
Populace: Adolescenti, žáci a studenti druhého stupně ZŠ a SŠ.
Délka administrace: Pro celou třídu nezabere více než 15-20 minut času.
Vyhodnocení: Vyhodnocující učitel přepíše čísla, která žák v dotazníku zakroužkoval, pod dotazník do příslušného řádku, sečte je a tím získá hrubé skóre, jež může porovnat se stenovými normami. Tak získá individuální obraz klimatu třídy tak, jak jej vidí konkrétní žák. Hrubá skóre všech žáků sestaví do vlastní tabulky a jejich součtem získá skóre celé třídy, které opět porovná s normami (uvedeny v textu v příloze tohoto článku).
Učitel může vyhodnotit i jednotlivé výsledky u prvků klimatu školní třídy, čímž obdrží profil dané třídy. Výsledky u každého žáka se sečtou po sloupcích. Zjištění umožní cíleně zaměřit práci s jednotlivci i s celým třídním kolektivem.
Vyhodnocení pro celou třídu trvá přibližně 15-20 minut.
Výhody: Dotazník prošel statistickým ověřením a byl úspěšně vyzkoušen v praxi. Je snadno a rychle administrovatelný i vyhodnotitelný.
Další informace k tématu školního a třídního klimatu a jejich měření můžete nalézt v publikaci Čapka (2010). Ta obsahuje odborné poznatky včetně řady příkladů z praxe. Kromě jednotlivých kategorií klimatu uvádí také možnosti jejich zlepšování a aktivního působení na ně. Kromě dotazníku KLIT předkládá také další evaluační nástroje k měření tohoto fenoménu. K měření klimatu třídy lze dále použít např. dotazníky B3 a B4, dotazník SCCQ či „Naše třída“, pro klima školy dotazník CFK či Dotazník školního prostředí a jiné.
Literatura a odkazy:
Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Praha: Grada Publishing.
Lašek, J. (rok neuveden). Klima školní třídy a možnosti jeho měření. Hradec Králové: Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Zdarma ke stažení zde: http://www.prevence-praha.cz/ke-stazeni/klima-skoly-a-tridy/10-sociln-klimaklitccqlaek
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.
ODKAZ
V příloze naleznete odkaz na text Jana Laška, který obsahuje jak evaluační nástroj KLIT, tak stenové normy pro porovnání získaných výsledků.
Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.