Metodika vznikla a je dále rozvíjena díky týmům kolem Dr. Patricie J. Conrod z National Addictions Centre, Institute of Psychiatry, London, UK a Dr. Sherry H. Stewart z Department of Psychology, Dalhousie University, Halifax, NS, Canada . Mezi její hlavní přednosti patří fakt, že je dnes již více než dvanáctiletým výzkumem podložená (Conrod, Castellanos, Mackie, 2008; Conrod, Stewart, Comeau, & Maclean, 2006; Castellanos and Conrod, 2006). Výzkum efektivity těchto intervencí prokázal mimo jiné například snížení problémového pití, vyšší procento abstinence po 6 a 12 měsících oproti kontrolní skupině atp. Metodika PREVenture má též potenciál k adaptaci pro minority i pro jiné rizikové chování mimo užívání drog. Například v Kanadě byl úspěšně adaptován pro minoritu původních obyvatel Kanady, tzv. First Nation, konkrétně šlo o komunitu Mi’kmaq (Mushquash, Comeau, McLeod and Stewart, 2009).
Podíváme-li se na metodiku podrobněji, jde o krátkou intervenci, tj. 2x 90 minut nebo 4x 45 minut pro každý z rizikových faktorů. Skládá se z Metodického manuálu pro lektora (facilitátora), Ilustrovaných barevných sešitů pro studenty (34 stran) a samozřejmě je podmínkou zavedení do praxe i systém školení lektorů (facilitátorů). Jak již bylo řečeno, PREVenture je na osobnostní faktory zaměřená intervence, které je nabídnuta těm jedincům, kteří na dané škále SURPS skórují výše (např. 1 SD nad průměrem). Čtyři škály odpovídají čtyřem sešitům: Úzkostnost (Anxiety sensitivity), Vyhledávání, vzrušení a zážitků (Sensation seeking), Negativní myšlení (Hopelessness) a Impulzivita (Impulsivity). PREVenture využívá KBT techniky, prvky motivačních rozhovorů a edukaci. Využívá se dílčích technik jako například dekatastrofizace a vystavování (Barlow & Craske, 1988), práce s automatickými negativními myšlenkami (Beck & Young, 1985), metody “zastav se”, “soustřeď se ”, “vyber si” (Kendall & Braswell, 1985) či práce s nudou a potřebou stimulace. Uvedeme zde pro ilustraci i bližší pohled na jednotlivé rizikové faktory a jejich souvislost s pitím alkoholu.
Vyhledávání vzrušení a zážitků bývá jednoznačně spojováno s nadměrným pitím alkoholu a zároveň se zvýšeným rizikem nežádoucích důsledků jeho konzumace (Conrod, Peterson, & Phil, 1997; Schall, Kemeny, & Maltzman, 1992). Tento rys je charakterizován touhou po intenzivních a nových prožitcích (Zuckerman, 1994). Projevuje se zvýšenou mírou riskování či lehkomyslným chováním, např. nebezpečným řízením motorových vozidel, krádežemi v obchodech, nechráněným sexem a užíváním alkoholu a jiných drog (Arnett, 1994). Konzumace alkoholu je motivována intenzifikací pozitivních emocí (enhancement-motivated drinking) (Cooper et al., 1995). Není prokázáno, že by osoby, které vykazují vysokou míru potřeby vyhledávat vzrušení, byly nutně zároveň impulzivní (Conrod, Phil, Stewart, & Dongier, 2000), byť tyto dva rysy se mohou objevovat současně.
Bylo prokázáno, že mladí lidé zažívající pocit beznaděje, mají sklon k týmž negativním automatickým myšlenkám, které se vyskytují při depresi. Mají tendenci své negativní zážitky paušálně projektovat do situací různé povahy a vztahovat na sebe vinu za vznik nepříznivých situací. Tito lidé své pocity beznaděje často řeší uzavíráním se před světem (vyhýbají se situacím obnášejícím sociální interakci), závislostí (cítí se lépe, jsou-li závislí na druhých) nebo užíváním alkoholu anebo jiných drog, případně kombinací těchto projevů. K pocitům beznaděje či negativnímu myšlení mimo jiné patří pocit neschopnosti, pesimismus, introverze a plachost. I když smutek a negativní myšlení jsou do určité míry normální, pro mnohé dospívající je pesimismus a pocit neschopnosti všudypřítomným prvkem jejich života. Uvádějí, že se velmi často cítí zbyteční a mnoho času tráví o samotě.
Impulsivita je osobnostní faktor, jenž se vyznačuje tím, že člověk jedná dříve, než stačí domyslet důsledky svého jednání. Je spojována se zvýšeným rizikem raného nástupu problémů s alkoholem a drogami (Pulkkinen & Pitkänen, 1994). Působí jako samostatný nositel rizika alkoholismu v rodině (Sher, 1993). Impulzivita je charakterizována nedostatečnou schopností oddálení behaviorální reakce v konfrontaci s možností okamžitého „posílení“ (Spoont, 1992). Z důvodu deficitu autoregulace představuje tato veličina individuálního rozdílu rizikový faktor z hlediska zneužívání drog, které jsou zdrojem okamžitého posílení (Pihl & Peterson, 1995). Použijeme-li Cooperovu (1994) klasifikaci motivů k pití alkoholu, pak je konzumace u mladých impulsivních lidí motivována intenzifikací pozitivních emocí (enhancement-motivated drinking) (Conrod, Stewart, Pihl, Cote, Fontaine & Dongier, 2000).
Úzkostnost je osobnostní rys, který bývá spojován se zvýšenou mírou konzumace alkoholu (Stewart, Peterson, & Pihl 1995; Stewart, Zvolensky, & Eifert, 2001a, Conrod, Pihl, & Vassileva, 1998). Specifický strach z tělesných vjemů, úzkost a katastrofické scénáře v podobě somatického onemocnění, ztrapnění se ve společnosti nebo ztráty duševní kontroly (Reiss, Peterson, Gursky, & McNally, 1986). Motivy k pití alkoholu dle Coopera (1994) jsou zvládnutí krizových situací (coping-motivated drinking) (Stewart, Samoluk, & MacDonald, 1999) a přizpůsobení se okolí (conformity-motivated drinking) (Stewart, Zvolensky, & Eifert, 2001b).
Tento text vznikl v rámci projektu, který je financován Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu. Číslo subprojektu: A/CZ0046/1/0006.
Mgr. Miroslav Charvát, Ph. D.
Katedra psychologie FF UP Olomouc
Literatura (výběr):
Arnett, J. (1994). Sensation seeking. A new conceptualization and a new scale. Personality and Individual Differences, 16, 289-296.
Barlow, D. H., & Craske, M. (1998). Mastery of your anxiety and panic. Albany, NY: Graywind.
Castellanos, N. and Conrod, P. (2006). Brief interventions targeting personality risk factors for adolescent substance misuse reduce depression, panic and risk-taking behaviours. Journal of Mental Health. 15 (6), 645-658.
Comeau, N., Stewart, S. H., & Loba, P. (2001). The relations of trait anxiety, anxiety sensitivity, and sensation seeking to adolescent’ motivation for alcohol, cigarette, and marijuana use. Addictive Behaviors, 26, 803-825.
Conrod, P. J., Peterson, J. B., & Pihl, R. O. (1997). Disinhibited personality and sensitivity to alcohol reinforcements: Independent predictors of drinking behavior. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 21, 1320-1332.
Conrod, P. J., Pihl, R. O., & Vassileva, J. (1998). Differential sensitivity to alcohol reinforcement in groups of men at risk for distinct alcoholism syndromes. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 22, 585-597.
Conrod, P. J., Stewart, S. H., Pihl, R. O., Cote, S. Fontaine, V., & Dongier, M. (2000). Efficacy of brief coping skills interventions that match different personality profiles of female substance abusers. Psychology of Addictive Behaviors, 14, 231-242.
Conrod, P., Stewart, S., Comeau, N., & Maclean, A. (2006). Efficacy of Cognitive–Behavioral Interventions Targeting Personality Risk Factors for Youth Alcohol Misuse. Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology, 35(4), 550-563.
Conrod, P.J., Castellanos, N., Mackie, C. (2008). Personality-targeted interventions delay the growth of adolescent drinking and binge drinking. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 49(2), 181-190.
Cooper, M. L., (1994). Motivations for alcohol use among adolescents: Development and validation of a four-factor model. Psychological Assessment, 6, 117-128.
Cooper, M. L., Frone, M. R., Russell, M., & Mudar, P. (1995). Drinking to regulate positive and negative emotions: A motivational model of alcohol use. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 990-1005.
Kaminer, Y. (1999). Addictive disorders in adolescents. Addictive disorders, 22, 275-287.
Mushquash, Ch. J., Comeau, M. N., McLeod, B. D. and Stewart, S. H. (2009). A Four-Stage Method for Developing Early Interventions for Alcohol Among Aboriginal Adolescents. International Journal of Mental Health and Addiction.
Reiss, S. R., Peterson, R., Gursky, D., & McNally, R. (1986). Anxiety sensitivity, anxiety frequency and the prediction of fearfulness. Behavior Research and Therapy, 24, 11-8.
Schall, M., Kemeny, A., & Maltzman, I. (1992). Factors associated with alcohol use in university students. Journal of Studies on Alcohol, 53, 122-136.
Stewart, S. H., & Devine, H. (2000). Relations between personality and drinking motives in young students. Personality and Individual Differences, 29, 495-511.
Stewart, S. H., Loughlin, H. L., & Rhyno, E. (2001). An examination of the mediating roles of internal drinking motives in explaining personality domain-drinking behavior relations in young adults. Personality and Individual Differences, 30, 271-286.
Stewart, S. H., Peterson, J. B., & Pihl, R. O. (1995). Anxiety sensitivity and self-reported alcohol consumption rates in university women. Journal of Anxiety Disorders, 9, 283-292.
Stewart, S. H., Samoluk, S. B., & MacDonald, A. B. (1999). Anxiety sensitivity and substance use and abuse. In S. Taylor (Ed.), Anxiety sensitivity: Theory, research and treatment of the fear of anxiety (pp. 287-319). Mahwah, NJ: Erlbaum.
Stewart, S. H., Zvolensky, M. J., & Eifert, G. H. (2001). Negative-reinforcement drinking motives mediate the relation between anxiety sensitivity and increased drinking behavior. Personality and Individual Differences.
Stewart, S. H., Zvolensky, M. J., & Eifert, G. H. (2001). The relations of anxiety sensitivity, experiential avoidance, and alexithymic coping to young adults’ motivations for drinking. Behavior Modification.
Wagner, E. F., Brown, S. A., Monti, P. M., Myers, M. G., & Waldron, H. B. (1999). Innovations in adolescent substance abuse. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 23, 236-249.
Watt, M., Stewart, S., Birch, C., & Bernier, D. (2006). Brief CBT for high anxiety sensitivity decreases drinking problems, relief alcohol outcome expectancies, and conformity drinking motives: Evidence from a randomized controlled trial. Journal of Mental Health, 15(6), 683-695.
Zuckerman, M. (1994). Behavioral expressions and biological bases of sensation seeking. New York: Cambridge University Press.