1. lékařská fakultaUniverzita KarlovaVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
16.01.2019

Ohniskové skupiny jako evaluační nástroj

 

Cílem je prozkoumat postoje, názory a mínění cílové skupiny. Tuto metodu je vhodné dále použít při zkoumání nových a dosud nezmapovaných oblastí, při plánování evaluace a analýze potřeb. Cílové skupině jsou pokládány otevřené otázky tak, aby se na základě získaných odpovědí dala identifikovat témata, jež jsou pro ni významná, nebo ze získaných odpovědí zjistit názory a postoje k nějakému fenoménu, např. získat informace umožňující porozumění způsobu, jakým děti v určitém věku uvažují o návykových látkách, co si myslí o uživatelích, jak popisují důsledky užívání atd.


Základní rozdělení ohniskových skupin (Miovský, 2006):

1) Nestrukturované ohniskové skupiny

  • není dopředu vytvořená žádná závazná struktura, kterou by se průběh diskuse řídil,
  • důraz je kladen především na skupinovou dynamiku,
  • výhody: je možné sledovat interakce mezi účastníky, jak tyto interakce probíhají a co při nich účastníci říkají, nevyžaduje velkou přípravu moderátora,
  • nevýhody: u rozdílných skupin můžeme na stejné téma získat velmi odlišná data, vysoká náročnost na pozorovatelské schopnosti a citlivost moderátora.

2) Polostrukturované ohniskové skupiny

  • má pevnější strukturu – např. jsou dopředu připraveny okruhy modelových otázek, avšak jejich pořadí ani znění není pro moderatora závazné,
  • výhody: moderátor může po celou dobu udržovat základní úroveň diskuse a zároveň dávat diskutujícím dostatečný prostor pro vyjádření,
  • nevýhody: vyžaduje přípravu moderátora, přiliš velká, případně příliš malá strukturovanost.

3) Strukturované ohniskové skupiny

  • dopředu jsou pevně dány tématické okuhy a jejich pořadí,
  • vyžaduje i standardizované prostředí (např. stejná místnost pro všechny skupiny),
  • výhody: data jsou díky stejné struktuře dobře srovnatelná a snadněji zpracovatelná; získaná data jsou komplexnější a více konzistentní,
  • nevýhody: tématická omezenost, menší prostor pro interakci a dynamiku skupiny, nutná příprava moderátora.

Výhody a nevýhody využití ohniskových skupin

Výhody:

  • umožňuje získání velkého množství údajů, které se vztahují k předmětu hodnocení (za krátkou dobu lze získat mnoho detailních informací),
  • umožňuje pozorovat členy cílové populace při aktuální reakci na dané téma,
  • má široké uplatnění – např. můžeme je použít namísto individuálního rozhovoru, které můžou některé osoby odmítat, protože se při něm necítí dobře,
  • využívá skupinové fenomény (např. skupina je jedinečným nástrojem k pochopení různých situací, postojů atd.).

Nevýhody:

  • moderátor diskuse (často samotný výzkumník/pedagog) musí mít osvojené komunikační strategie a dovednosti, velmi dobré schopnosti práce se skupinou a skupinovou dynamikou,
  • často se musí provádět několikrát (témata nebo některá jejich hlediska, která s výzkumem souvisí, se nemusí vyčerpat během jednoho setkání), dokud se témata nezačnou opakovat,
  • mohou být časově, organizačně i finančně velmi náročné,
  • náročná je i samotná analýza dat, která klade velké nároky na zkušenosti tazatele.

Jednou ze základních podmínek při realizaci ohniskových skupin je, aby se účastníci navzájem neznali. To může být zásadní překážkou pro jejich využití ve školním prostředí.

Příprava ohniskových skupin:

  • technicky náročnější než příprava rozhovoru (např. organizační zajištění),
  • nominování osob, které budou součástí ohniskové skupiny,
  • výběr vhodného místa a času pro průběh diskuze,
  • příprava techniky (např. diktafon, kamera),
  • přesné rozdělení úkolů pro výzkumný tým/realizátory skupiny.

Pomůcky:

  • klidná a dostatačně prostorná místnost,
  • flipchart + fixy,
  • nahrávací zařízení (videokamera, diktafon apod.).

Fáze průběhu ohniskových skupin:

1) Zahájení ohniskové skupiny

  • rozsazení účastníků (je možné ponechat i na nich samotných)
  • představení moderátorů

Základní pravidla ohniskových skupin:

  • hovoří vždy pouze jedna osoba;
  • nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory mezi sousedy;
  • diskuse se účastní všichni přítomní účastníci;
  • nikdo nemá dominantní roli;
  • každý má právo říci svůj názor;
  • každý má právo se k názoru jiného vyjádřit, nemá ale právo jej odsuzovat či jinak dehonestovat;
  • každý má právo odmítnout odpovědět, pokud je mu odpověď nepříjemná (nepřijatelná), a nemůže být do odpovědi nucen;
  • každý má právo zastavit svoji odpověď, nechce-li pokračovat;
  • každý má právo v případě nutnosti ukončit svoji účast ve skupině;
  • informace, které se účastníci o sobě navzájem dozvědí, patří pouze jim a žádné jiné osobě;
  • účastníci se oslovují jménem a nepoužívají pro oslovení nadávky atd. ;
  • záznam a další údaje z průběhu skupiny slouží výhradně výzkumným účelům a je zajištěna ochrana osobních údajů atd.

2) Úvodní diskuse a motivační práce

  • diskuse se obvykle rozbíhá pozvolna
  • úkolem moderátora je, aby skupinu nasměroval k hlavnímu ohnisku
  • postup od obecných témat / otázek ke konkrétním tématům / otázkám
  • sledujeme, zda všichni účastníci mají prostor k vyjádření

3) Jádro diskuse ohniskové diskuse

  • jedná se o autentickou komunikaci
  • důležitá je role moderátora (postupné vtahování všech do diskuse, důraz je kladen na konzistentnost a nezaujatost)
  • diskuse je udržována tak dlouho, dokud přináší relevantní materiál (informace)
  • významná je práce s časem (správné rozvrhnutí, informace pro účastníky, kolik ještě zbývá času atd.)

4) Ukončení diskuse

  • v závěrečné fázi nezačínáme žádnou další diskusi ani nerozvádíme hlavní téma
  • započaté dílčí proudy diskuse necháme doběhnout
  • vhodné je poskytnout účastníkům čas na vyjádření k čemukoli, co nestihli v průběhu diskuse (ale tak, aby nezačala nová diskuse)
  • možné je i provést krátké kolečko umožňující zpětnou vazbou pro moderátora

Literatura:

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu.Praha: Grada, s. 174 – 185.

Morgan, L. D. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Sdružení SCAN. ISBN 80-85834-77-4.

WHO (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Ženeva: World Health Organisation.

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

počet zobrazení: 2806 poslední aktualizace: 16.01.2019
Hodnocení: (hodnotil 1 uživatel) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.