Citace
Podrobná metodologie, výsledky a závěry studie jsou prezentovány v monografii, která vyšla tiskem v prosinci 2011 (Zábranský, T. et al., 2011) a je přílohou tohoto článku.
Zábranský, T., Běláčková, V., Štefunková, M., Vopravil, J., & Langrová, M. (2011). Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.
Klíčová slova
alkohol, tabák, nelegální drogy, společenské náklady, etiologický faktor
Abstrakt
Cíle výzkumu: (1) Zjistit společenské náklady užívání tabáku, alkoholu a nelegálních drog za použití mezinárodně standardizované metodiky. (2) Vytvořit podrobně strukturovanou databázi jednotlivých položek nákladů na užívání návykových látek a tu v elektronickém formátu zveřejněním na internetovém serveru poskytnout k volnému použití pro další ekonomicky orientované analýzy, prognózy a modely. (3) Interpretovat získané údaje s ohledem na priority zdravotní politiky ČR a tak poskytnout ekonomické vodítko pro úvahy o dalších intervencích v oblasti.
Východiska: Studie kvantifikovala společenské ekonomické náklady na zneužívání tabáku, alkoholu a nelegálních drog. Řídí se striktně metodikou "Mezinárodních standardů pro odhady nákladů zneužívání návykových látek" podle Světové zdravotnické organizace. Výsledky projektu poskytnou mezinárodně srovnatelnou kvantifikaci negativních dopadů návykových látek na společnost v ČR a účinné vodítko pro plánování nákladově efektivních intervencí v oblasti návykových látek. Vedlejším výstupem bude veřejně přístupná databáze podrobně disagregovaných nákladových položek pro další využití ve výzkumu, evaluacích a plánování. Identifikace a posouzení kvality vstupních dat, vyžadovaných Standardy, pomůže pro určení výzkumných priorit v adiktologii.
Metodika Cost of Illness (COI) je mezinárodně standardizovaná a opírá se o dvojí vydání směrnic (E. Single et al., 2003; E. Single et al., 1996). Náklady se v ní dělí podle způsobu vzniku na přímé a nepřímé popř. nehmotné, dále pak podle oblasti na náklady zdravotnictví, vymáhání práva a další (prevence, výzkum apod.). Metodika COI spočívá v následujících úkonech: (i) identifikace relevantních stavů; (ii) identifikace přesného přiřaditelného podílu těchto stavů návykovým látkám; (iii) identifikace příslušných nákladových položek. Přiřaditelný podíl může být určen (i) korelací daného jevu s užitím návykové látky; (ii) logickou souvislostí; (iii) izolací ostatních faktorů např. v klinických pokusech (Kopp & Fegnolio, 2001).
COI studie vychází z několika předpokladů: (i) kontrafaktuální scénář, ve kterém se návykové látky vůbec neužívají; (ii) náklady obětované příležitosti této alternativy; (iii) předpoklad plné zaměstnanosti, ve které jedinci odchodem z trhu práce nemohou být snadno nahrazeni (Kopp & Fegnolio, 2001). Další premisou COI studií je zahrnutí společenských nákladů, tedy vyloučení nákladů soukromých a dále zahrnutí pouze ekonomických nákladů, nikoli transferů, které nepředstavují produktivní složku ekonomiky (E. Single et al., 2003). Dále lze zvolit mezi prevalenčním přístupem prevalence dané nemoci v daném období a incidenčním přístupem, který sleduje, jaké náklady k nemocem vzniknou v budoucnosti. Vyjádřené náklady jsou zpravidla vyjadřovány jako hrubé náklady, tedy bez započtení benefitů spojených s užíváním návykových látek (včetně daňových výnosů).
Metody sběru dat: Studie pracovala výhradně s existujícími zdravotními, epidemiologickými, trestně-právními, ekonomickými a sociodemografickými dat; nepředpokládáme vlastní výzkum zaměřený na generování primárních dat. V první fázi vytvořila mapu dat podle mezinárodních Standardů a prozkoumala jejich veřejnou dostupnost. Oficiální cestou za využití akademického statutu našeho pracoviště jsme požádali o poskytnutí dat tam, kde nebyla veřejně dostupná, a to vždy při zachování osobní anonymity / respektování Zákona o ochraně osobních údajů. Provedli jsme přehled relevantních českých studií a dalších zdrojů s cílem získat hodnoty pro atributivní frakce a/nebo relativní rizika v epidemiologii a v trestně-právním sektoru. V případech, kde nejsou data známa / neexistují potřebné studie relevantní pro metodiku podle Standardů, jsme použili přepočet z dostupných zahraničních údajů se zohledněním domácí prevalence toho kterého jevu.
Výsledky: Společenské náklady užívání tabáku v ČR v roce 2007 činily 33,1 miliard Kč; náklady užívání alkoholu v České republice za rok 2007 byly 16,4 miliard Kč a společenské náklady užívání nelegálních drog byly v roce 2007 6,7 miliard Kč. Celkem se jednalo o náklady ve výší 1,6 % HDP. Největší podíl na těchto nákladech měly nepřímé náklady spojené s ušlou produktivitou (57,2 % všech nákladů), a to zejména v oblasti zdravotních nákladů, respektive nákladů spojených s morbiditou a s mortalitou osob v důsledku užívání návykových látek a jejich přiřaditelných onemocnění. Náklady na snižování poptávky po nelegálních drogách představují, podobní jako náklady na léčbu uživatelů alkoholu, významnou část (37,6 % u nelegálních drog, 25,9 % u alkoholu) všech přímých nákladů na léčbu. Naopak podíl nákladů na léčbu uživatelů tabáku, které představují nejvyšší společenské náklady ze všech sledovaných látek, je menší než1%a nasvědčuje potřeby výrazného navýšení možností efektivní léčby pro tabakisty. Převaha společenských nákladů v důsledku užívání tabáku je konzistentní se zahraničními studiemi. Odhad společenských nákladů užívání nelegálních drog je srovnatelný s odhadem, který byl proveden v roce 1998 (společenské náklady užívání nelegálních drog poklesly o 0,01 % HDP). Společenské náklady užívání alkoholu jsou v poměru k nelegálním drogám relativní vyšší, než jak ukazuje kontext mezinárodních studií, a poukazují tak na vzorce rizikového pití v populaci, jež s sebou nese většinu společenských škod přiřaditelných alkoholu.
Závěry: Lze konstatovat, že problém zneužívání psychotropních látek v ČR je ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi ekonomicky méně závažný. To by mohlo nasvědčovat závěru, že protidrogová, protitabáková a protialkoholová politika v ÈR byla do roku 2007 při zohlednění ekonomických faktorů (včetně dostupných ekonomických zdrojů) komparativní úspěšnější než v jiných vyspělých zemích.
KE STAŽENÍ:
Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR 2007