Podstata spočívá ve vyhodnocení čtyř skupin faktorů rozdělených do dvou skupin:
Faktory interní
- vyjadřující silné stránky systému (Strenghts = S)
- vyjadřující slabé stránky systému (Weaknesses = W)
Faktory externí
- vyjadřující příležitosti vnějšího prostředí (Opportunities = O)
- vyjadřující rizika vnějšího prostředí (Threaths = T)
Interní část se týká přímo nás – v ní reflektujeme, v čem jsme dobří a také co se nám nedaří. Zjednodušeně se jedná o soupis kladů a záporů.
Externí část se týká našeho okolí, které těžko můžeme sami ovlivnit, ale které výrazně ovlivňuje nás samotné. Na jedné straně definujeme příležitosti, které nám okolí nabízí, a na druhé straně uvedeme hrozby, které nás z okolí ohrožují.
Hodnocení SWOT analýzy probíhá formou bodování, které položce přikládáme vyšší důležitost. Protože SWOT analýza je obvykle produktem spolupráce celého týmu, každý má určený počet bodů, které může při hodnocení udělit.
Při hodnocení silných a slabých stránek je potřebné každý faktor odstupňovat podle důležitosti (rozhodující silná stránka, marginální silná stránka, neutrální faktor, rozhodující slabá stránka, marginální slabá stránka) a podle intenzity jeho vlivu – výkonu (vysoký, střední, nízký).
Příležitosti by měly být posuzovány z hlediska jejich atraktivnosti a pravděpodobnosti úspěchu. Naopak rizika z hlediska vážnosti a pravděpodobnosti nastání rizikové události.
Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé získáme nové informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu a mohou nám lépe zmapovat pravděpodobný výsledek plánovaných změn.
V kontextu plánování programů primární prevence se jedná například o zhodnocení odborné připravenosti, ale i ochoty týmu pedagogických pracovníků programy realizovat, případně zhodnotit možnost zapojení externích lektorů (např. Škola má motivované a nadšené pracovníky, ale chybí jim určité dovednosti v práci s cílovou skupinou, nebo nemají dostatečnou organizačně-technickou podporu vedení školy. Nebo: Škola nemá vlastní prostředky na realizaci preventivních aktivit, ale existuje možnost zapojení do projektu XY, v rámci něhož mohou být pedagogové proškoleni v preventivních metodikách. Nebo: Pracovníci školy jsou motivovaní učit se novému, ale v jejich okolí není možnost vyškolení. Ale proto, že jsou volné finanční prostředky, je možné pozvat lektora přímo do školy, kde budou pedagogové vyškoleni.). Dále je také v rámci SWOT analýzy možné zhodnotit, zda je realizaci programu nakloněna aktuální vnější situace, jako je např. zájem rodičů či (finanční) podpora městské části.
Všechny tyto vnitřní i vnější faktory, stejně jako zmapované silné a slabé stránky systému a především jejich propojení a vzájemné ovlivňování mohou mít vliv na vyhodnocení úrovně nebezpečí jejich vzájemného střetu, čímž může být ovlivněn výsledný proces implementace preventivních aktivit ve škole. A to jak pozitivně, tak negativně.
Další informace:
http://www.vlastnicesta.cz/metody-1/swot-analyza
http://excel-navod.fotopulos.net/swot-analyza.html
Grasseová, M. VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ. Článek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu „PROCESY“ - OBZLD20060001.
Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.